Super Bowl IV - první účast

V pořadí čtvrtý Super Bowl se odehrál na konci sezony 1969. Konkrétně 11. ledna 1970 na Tulane Stadium v New Orleans.  Ve své první účasti v tomto fotbalovém svátku se Vikings jakožto vítězové NFL utkali s vítězem AFL, kterým byli Kansas City Chiefs. Zápas přenášela televizní stanice CBS a jednalo se o vůbec poslední Super Bowl před sloučením AFL a NFL.

Tým Vikings a jeho sezona před Super Bowlem

Vikings vstupovali do zápasu jako favorit. Na konci základní části NFL se pyšnili nejlepší bilancí 12-2 a vedli v NFL jak v počtu skórovaných bodů (379), tak s nejnižším počtem bodů obdržených (133). Ve třech zápasech dokonce svého soupeře vyprovodili 50 a více body. Dvě prohry, které Vikings v sezoně utržili, se odehrály v prvním a posledním zápase základní části. Série 12 výher mezi těmito prohrami byla nejdelší sérií výher v jedné sezoně za 35 let. V play off Vikings nejprve porazili ve finále západní konference Los Angeles Rams 23:20 a účast v Super Bowlu si zajistili výhrou 27:7 ve finále NFL nad Clevelandem Browns.

Obrana byla vedená defenzivní linií zvanou Purple People Eaters ve složení Carl Eller, Alan Page, Jim Marshall a Gary Larsen (kompletně vybrána do Pro Bowlu). Tu zezadu jistili cornerback Bobby Bryant a legendární safety Paul Krause. Útok vedl quarterback Joe Kapp, kterému vypomáhal wide receiver Gene Washington a running back Dave Osborn. Ofenzivní linii pak vyztužovali zejména centr Mick Tingelhoff a levý tackle Grady Alderman.

Hned osm hráčů Vikings se v této sezoně svými  výkony probojovalo do Pro Bowlu (QB Joe Kapp, WR Gene Washington, LT Grady Alderman, C Mick Tingelhoff, DE Carl Eller, DT Allan Page, DT Gary Larsen, DE Jim Marshall a S Paul Krause) a šest hráčů bylo vybráno do prvního All-Pro týmu (WR Gene Washington, LT Grady Alderman, C Mick Tingelhoff, DE Carl Eller, DT Allan Page a kicker Fred Cox).  Z týmu se navíc kouč Bud Grant, DE Carl Eller, DT Allan Page, S Paul Krause C Mick Tingelhoff a OT Ron Yary (ten ve své první sezoně působil ještě jako náhradník) dočkali po ukončení kariéry pocty v podobě uvedení do Fotbalové síně slávy.

Průběh zápasu

Kromě skvělé sezony byli Vikings považováni za favority i z toho důvodu, že NFL byla obecně považována za silnější soutěž než AFL. Nicméně i Kansas City Chiefs měli velice silný tým a v zápase to svým výkonem potvrdili. Utkání dominovala především jejich výborná obrana. Povolila Vikings jen 67 yardů po zemi a vyprodukovala celkem pět turnoverů - tři interceptions a dva získané fumbly. Kouč Chiefs Hank Stram navíc vymyslel i fungující ofenzivní plán. Všiml si, že secondary Vikings byla schopná hrát dál od receiverů, protože defenzivní endi Eller a Marshall byli schopni často zblokovat kratší pasy nebo vytvářeli na quarterbacky soupeřů enormní tlak. Rozhodl se proto, že zdvojí Ellera i Marshalla a slavil úspěch s kratšími pasy.

Chiefs se v první čtvrtině ujali vedení 3:0, když jejich kicker Jan Stenerud proměnil v tu dobu rekordní 48-field goal. Tento field goal zůstal rekordním po dobu 24 let, než jej v Super Bowlu XXVII v dresu Bills překonal Steve Christie. Vikings byli údajně šokovaní, že se Chiefs o tak dlouhý field goal vůbec pokusili. Ve svém dalším drivu, který se protáhl až do druhé čtvrtiny, skórovali Chiefs další field goal a navýšili své vedení na 6:0. Hned v následujícím drivu Vikings se jejich WR John Henderson dopustil fumblu. Chiefs však turnoveru nevyužili a navíc o několik her později zachytil Paul Krause interception. Nicméně ani Vikings nedokázali turnover zužitkovat a Chiefs v následujícím drivu navýšili díky dalšímu úspěšnému pokusu o field goal vedení na 9:0. Při následném kick-off returnu se Charlie West dopustil fumblu a míč získali Chiefs. I přes sack Jima Marshalla v první hře drivu nakonec dokráčeli Chiefs až do endzony Vikings. Touchdown si po 5-yardovém běhu připsal Mike Garrett a Chiefs odskočili do trháku 16:0. Těsně před koncem poločasu se Vikings pokusili o 56-yardový field goal, ale pokus Freda Coxe zdaleka nedoletěl na místo určení, a tak se šlo o poločasové přestávce do šaten za stavu 16:0 pro Kansas City.

Do druhého poločasu vstoupili Vikings dobře. Donutili Chiefs puntovat, Joe Kapp zkompletoval čtyři po sobě jdoucí pasy pro 47 yardů a konečně proměnili první třetí down v zápase. První drive v druhém poločase přetavili v sedm bodů po 4-yardovém touchdownovém běhu Davida Osborna. Chiefs však odpověděli 82-drivem o šesti hrách, který zakončil 46-yardový touchdownový pas QB Lena Dawsona na Otise Taylora, 23:7. Vikings se ve snaze zachránit zápas dopustili tří interceptions a výsledek zápasu již nezměnili. Ve čtvrté čtvrtině se navíc zranil QB Joe Kapp, ze zápasu odstoupil a za Vikings už nikdy nenastoupil. V kariéře pokračoval v Boston Patriots.

Vikings tak svoje první účinkování v Super Bowlu zakončili prohrou 23:7. Výkon Vikings asi nejpřiléhavěji zhodnotil Karl Kassulke, když řekl: „Udělali jsme víc mentálních chyb v jednom zápase, než jsme udělali za celou sezonu.“

Celý zápas je možné vidět v černobílé verzi zde, anebo je možné vidět zkrácenou barevnou verzi zde.

Mr.Pumpkin